Výzkum a ochrana volně žijících živočichů

Hledali jsme myšivku a našli ji

Rok 2021 byl prvním rokem, kdy jsme se začali věnovat myšivce horské. A máme první výsledky k tomuto tajemnému druhu!

Myšivka horská není obyčejná myš. Drobounká myšivka je jediným zástupcem tarbíků žijícím ve střední Evropě. Již jen ostrůvkovitě zůstala v některých horách jako připomínka doby ledové. Česko-rakouské pohraničí je jedním z mála míst, kde se ještě ve střední Evropě vyskytuje. Přesto je jí věnováno velmi málo pozornosti. Zároveň se zoology moc nespolupracuje, je velmi těžké ji zaznamenat klasickými metodami.

Spojili jsme proto síly a znalosti a podívali jsme se na myšivku v česko-rakouském pohraničí spolu s rakouskými kolegy. Za velmi cenné rady taky děkujeme Jeroenovi van der Kooij.

V létě se nám podařilo chytit první myšivku a prokázat tak její výskyt ve Starých hutích v Novohradských horách. Výskyt na dané lokalitě jsme prokázali po 17 letech!

Myšivka horská je drobounký hlodavec. Patří mezi tarbíky

myšivka horská

Staré hutě v Novohradských horách stále poskytují vhodné prostředí pro myšivku horskou, zejména mokřadní louky

__

Staré hutě

Rozsáhlé porosty tužebníku jsou prostředím, které myšivka vyhledává

Hned několik záznamů a vzorků jsme získali od místních obyvatel z další lokality v Novohradských horách / Freiwaldu z lokality Pohoří na Šumavě / Stadlberg. Myšivky si státní hranice vůbec nevšímají, žijí na české i rakouské straně.

Pohoří na Šumavě – vesnička schovaná hluboko v Novohradských horách

Mezi stromy schované mokřadní louky v okolí Pohoří vytváří prostředí pro mnoho vzácných druhů živočichů včetně myšivky horské

V rámci projektu vytvořená společná česko-rakouská mapa nám navíc ukázala, kde můžeme na základě záznamů kolegů hledat na druhé straně hranice. Lokalita Pohoří na Šumavě / Stadlberg tak pravděpodobně není jedinou česko-rakouskou lokalitou se společnou populací myšivky horské.

Česko-rakouské pohraničí skrývá i další poklady. Pokud uprostřed divočiny najdete hromady kamení, zapomenutý rybíz či angrešt a staré listnaté, ovocné stromy, vězte že jsme na místě, kde dříve stála vesnice či alespoň osamocené hospodářství, nyní tato místa zvyšují biodiversitu

Myšivka horská jak napovídá její české jméno, u nás žije v horách, a to jen některých. Zůstala u nás jako pozůstatek doby ledové, s postupným oteplováním mizela a nakonec zůstaly populace myšivky jen v některých horských oblastech. Žije na loukách, rašeliništích, v mokřinách, v otevřených smíšených lesích. Důležitým faktorem je vlhkost, žije tam, kde je dostatečně podmáčená zem či vysoké srážky a celkově vlhké prostředí.

Andělika lékařská, tužebník, rašeliník, podmáčená vegetace, kde obyčejné boty nestačí, to je prostředí myšivky horské

Pomoci s hledáním myšivky můžete i Vy! KDYŽ UVIDÍTE DROBOUNKOU MYŠKU S ČERNÝM PROUŽKEM, DEJTE NÁM VĚDĚT. Občas je možné myšivku vidět, jak se proplétá vysokou trávou. Najít ji také můžete uhynulou po sečení luk. Donést ji může kočka, aby se vám pochlubila.

Myšivka horská je velmi drobounká, váží zhruba 10 g, má nepřehlédnutelný černý pruh na zádech a na příbuznost s tarbíky ukazuje velmi dlouhý ocas

Naše společné hledání myšivky bylo realizováno v rámci projektu Za myškou z doby ledové.

Pohoří na Šumavě / Stadlberg