Výzkum a ochrana volně žijících živočichů

Za rysy do Novohradských hor

Pojďte se s námi podívat do Novohradských hor a zároveň trošku nahlédnout pod pokličku, jak se sleduje rysí populace.

Základní metodou sledování rysů v česko-rakousko-bavorském pohraničí je v současnosti monitoring pomocí sítě fotopastí. O tom jak fotopasti fungují a že je možné jednotlivé vyfocené rysy identifikovat pomocí skvrn na srsti jsme již napsali mnoho. Kde ale fotopasti jsou a co z nich můžeme dál zjistit? Fotopasti jsou rozmístěny v pravidelné síti. Každý z partnerů projektu 3 Lynx má definované území, které musí pokrýt. Naše organizace má na starosti oblasti území ČR ve „volné“ krajině, myšleno mimo národní park Šumava a mimo CHKO, přesněji je to: kousek Českého lesa, okrajové oblasti Šumavy, Brdy, celá oblast od Šumavy až po Novohradské hory a Javořická vrchovina. Každý sledovaný kvadrát musí být podchycen tak, aby bylo možné potvrdit přítomnost rysů. Celoplošným sledováním a společným sdílením dat je pak možné sledovat i pohyby jednotlivých rysů.

V zimě je možné ale také využít prastarých metod monitoringu zvířat a tím je stopování. Stopu rysa je někdy možné zaměnit se stopou velké psovité šelmy nebo i stopami zajíce. Je potřeba se podívat na celou řadu specifických znaků rysí stopy: stopa je čtyřprstá, má kulatý tvar; otisk přední tlapy je v podélné rovině asymetrický; střední polštářek je poměrně velký a má lichoběžníkový tvar; polštářky prstů jsou od sebe vzdálené, stopa vypadá „rozevřená“; drápy se obvykle neobtiskují, jsou zatažené v pouzdrech, při otisku (třeba na nerovném povrchu) vytváří malé kulaté dírky. Při sledování stopní dráhy je viditelné vytočení stop do stran, stopní dráha vede rovně a neuhýbá do stran. Rozměry přední tlapy jsou přibližně 6-9 cm.

Když se k této prastaré metodě přidá moderní technika, je možné pomocí analýzy DNA identifikovat jedince, určit pohlaví, příbuznost jedinců. Cílem analýz také bude zjistit, jestli se v populaci rysa v česko-rakousko-bavorském pohraničí neprojevují negativní vlivy příbuzenského křížení, pravděpodobnost je velmi vysoká, protože tato populace je dlouhodobě izolovaná a velmi malá. Zvířata není nutné chytat, aby jim byl odebrán vzorek, „stačí“ najít a sebrat trus, moč, chlupy či sliny – ze všech těchto materiálů je možné extrahovat DNA, je však důležité dodržet postup sběru. Vzorky je nutné sbírat v rukavicích, aby laborant nakonec neanalyzoval vaši DNA, vlhké tkáně je potřeba zamrazit, aby nedošlo k degradaci materiálu.

V Novohradských horách jsme ale nenarazili jen na rysí stopy, ale také na zapomenutý malebný kout světa uprostřed střední Evropy. Asi není třeba více slov, fotografie postačí.

Stopování rysů probíhá v rámci projektu 3LYNX.

Galerie