Česko Slovensko hledá sysly
TISKOVÁ ZPRÁVA ALKA WILDLIFE,O.P.S. A DAPHNE - INŠTITÚTU APLIKOVANEJ EKOLÓGIE
Česko Slovensko hledá sysly. Po zimním spánku je mapují odborníci i veřejnost
Lidéřovice, Bratislava 24. dubna 2019
S přicházejícím jarem skončil zimní spánek syslů. Monitoring tohoto kriticky ohroženého savce může právě začít. Do terénu vyrazí odborníci na jižní Moravě i na západním Slovensku. Mapování syslů je ale velmi náročné, a tak odborníci uvítají pomoc veřejnosti.
Sysel obecný je hlodavec, který více než polovinu roku prospí zimním spánkem. Protože je to druh, který z naší krajiny skoro vymizel, soustředí se na něj pozornost ochránců přírody i výzkumníků, kteří se snaží zmapovat jeho zbývající populace. Kvůli zimnímu spánku je období sledování syslů limitováno dobou, kdy jsou aktivní. A toto období právě začíná.
Jak takové mapování syslů probíhá? „Na lokalitách, ktoré poznáme, sa snažíme spočítať počet jedincov v kolónii. To je možné odhadnúť pomocou čerstvo otvorených vchodov do nôr. Syseľ po prebudení zo zimného spánku inštinktívne vyhrabáva novú kolmú noru priamo k povrchu. Čerstvý vchod možno odlíšiť od starých z minulého roka,“ vysvětluje koordinátor mapování na Slovensku, Ervín Hapl z nevládní organizace Živá planina a pokračuje: „K otvoreným norám prisypávame slnečnicu, aby sme sysľom v skorom jarnom období pomohli prekonať nedostatok potravy a podporili vývoj kolónií.“ Přikrmováním ale lze syslům i velmi ublížit! „Sysel přirozeně konzumuje poměrně chudou stravu složenou především z rostlin a jejich semen a např. pečivo či zbytky z kuchyně nebo i větší množství ovoce pro ně rozhodně nejsou vhodné“ varuje veřejnost ředitel odboru druhové ochrany MŽP Jan Šíma. Takovýto způsob podpory syslů je proto lépe nechat na odborníky a pomoci je možné právě třeba zapojením se do probíhajícího mapování.
Je možné, že některé menší kolonie syslů zatím unikaly pozornosti odborníků. Proto se v jarním období snaží pátrat po syslech také v nových územích, a to jak hledáním nor, tak pozorováním. Při pochůzce krajinou lze sysly vidět či slyšet. Sysel je denní tvor. V trávě se často staví na zadní nohy, aby měl přehled o predátorech či dalším nebezpečí. Tehdy si ho lidé mohou dobře prohlédnout. Sysly lze vystopovat i sluchem, před nebezpečím se totiž navzájem varují charakteristickým pískáním. „Syseľ je tvor poľnohospodárskej krajiny, na Slovensku ide často o pastviny s veľkou rozlohou. Nájsť ho teda vôbec nie je jednoduché,“ objasňuje náročnost úkolu Monika Chrenková z Daphne Inštitútu aplikovanej ekológie. Koordinátorka mapování z druhé strany hranice Kateřina Poledníková z organizace ALKA Wildlife přitakává: „Naši pracovníci prochodí na jaře desítky kilometrů. Na rozdíl od Slovenska jde ale o trochu jiné prostředí, u nás vypadá zemědělská krajina jinak, a tak nacházíme sysly zejména ve vinicích, v sadech a v záhumenkách na okraji vesnic. Prostředí je to hodně nepřehledné, hlavně když už se vegetace zazelená, proto je důležité co nejvíce zmapovat na začátku jara.“
Sysel obecný je kriticky ohrožený druh, vyskytuje se jak v České republice, tak i na Slovensku jen v malých, navzájem izolovaných koloniích. Zmapování jeho výskytu je základní informací, na ní staví následný monitoring, ochrana i realizace opatření na podporu populace. „V závislosti na tom, ako lokalita vyzerá, sa snažíme zlepšiť ich prostredie kosením, odstránením náletu, prerezávaním krovín, usmernením pastvy, výsadbou ovocných stromov atď.“, popisuje aktivity ochranářů na Slovensku Monika Chrenková.
„Z_ásadní roli mají vlastníci pozemků, zemědělci, kteří mohou syslím koloniím pomoci, např. udržováním nebo obnovou pestré mozaiky krajiny v rámci tradičního hospodaření ve vinicích, sadech i na travních porostech, omezením užívání pesticidů a podobně_“, doplňuje ředitel Jan Šíma. Na české straně již takto probíhá podpora syslů v zemědělsky využívaných lokalitách zejména formou spolupráce s vlastníky pozemků pod záštitou ochranných známek Sysli na vinici a Sysli v sadu.
Veřejnost tak vlastně může pomoci dvakrát. Nákupem vína či meruněk od pěstitelů, kteří vytváří vhodné prostředí pro sysla, a nahlášením svých pozorování. „Pomoc od veřejnosti moc oceníme. Stačí, aby se lidé při jarní procházce dívali okolo sebe, co v jejich okolí žije. Místní lidé někdy vědí, že v jejich sadu či na jejich pastvině žijí sysli. Ale ne každý si uvědomí, o jakou jde vzácnost a že bychom tuto informaci uvítali,“ uzavírá Kateřina Poledníková.
A jak vlastně poznáte sysla či syslí noru? Sysel je středně velký hlodavec, váží přibližně 200 až 350 g a měří okolo 20 cm. Má hnědavý přiléhavý kožich, malé uši a velké oči, krátký štětkovitý ocas. Na rozdíl od jiných našich hlodavců je aktivní ve dne. Když se postaví na zadní, nelze ho si splést. Jeho nory jsou poměrně velké, s průměrem 5 až 6 cm. U vchodu do šikmých nor je výhrabek hlíny, protože je sysel hrabe shora a hlínu vyhazuje za sebe na povrch. Kolmé nory, které naopak sysel vyhrabává zezdola a vyhrabaná hlína okolo vchodu tedy není, vypadají jako by někdo zapíchnul a opět vyndal ze země kovový sloupek plotu – jsou to ostře řezané, perfektně rovné kolmé díry hluboko do země.
Pozorování či dotazy je možné zasílat na tyto kontakty:
ČR: katerina.polednikova@alkawildlife.eu
SR: chrenkova@daphne.sk
Sysli velmi často panáčkují a jsou tak nezaměnitělní.
Kolmý vchod do syslí nory
Vchod do nora sysla s výhrabkem
Probíhá v rámci projektů Sysli pro krajinu, krajina pro sysly – Monitoring a podpora populace sysla obecného na jižní Moravě II. Financováno z ERDF / státního rozpočtu. Vychází také s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
