Výzkum a ochrana volně žijících živočichů

Před plasty není úniku

Lidská činnost přináší do přírodního prostředí širokou škálu znečišťujících látek, které mění ekologické procesy a ohrožují volně žijící živočichy. Mezi polutanty stále většího významu se řadí i plasty. Jsou ve vzduchu, v půdě i ve vodě.

Náš tým a zejména kolega Fernando Mateos-González se podílel na třech případových studiích zabývajících se tímto tématem pod vedením Álvaro Luna z Madridské Univerzity.

Plasty jako hnízdní materiál u tří druhů rorýsů ukazují příklad vlivu znečištění plasty v ovzduší na volně žijící živočichy

Studie odhalila přítomnost plastů a dalších materiálů vyrobených člověkem v hnízdech tří druhů rorýsů. Jedná se o první studii, která odhaluje rozsah znečištění v hnízdech rorýsů. Rorýsi jsou specifičtí v tom, že hnízdní materiál sbírají ve vzduchu. Rorýsi tedy sbírali poletující drobné plasty, které použili při stavbě svého hnízda.

Výzkumníci analyzovali 487 hnízd z 25 kolonií v sedmi evropských zemích, včetně České republiky, přičemž se zaměřili na tři druhy rorýsů: rorýse obecného (Apus apus), rorýse šedohnědého (Apus pallidus) a rorýse velkého (Tachymarptis melba). Výsledky byly zarážející: 36,5 % hnízd obsahovalo syntetické materiály, převážně plastový odpad.

Studie také odhalila přímou souvislost mezi lidskou činností a pravděpodobností výskytu plastu v hnízdech. V oblastech s větší lidskou stopou, jako jsou městské oblasti, se významně zvýšila pravděpodobnost nálezu plastu v hnízdech rorýsů.

Zjištění vyvolávají vážné obavy ohledně širších environmentálních důsledků atmosférické cirkulace plastů a jejího dopadu na různé ekosystémy a volně žijící živočichy.

Álvaro Luna a kolektiv (2024): Anthropogenic debris as nest material in three swift species: New insights into the interactions of atmospheric pollution with wildlife

Konzumace plastů savci ve sladkovodním prostředí

Mnoho studií a zpráv se zabývá problémem konzumace plastů mořskými živočichy, což je celosvětový problém současnosti. V případě sladkovodních živočichů je informací méně.

Vydra říční je semiakvatická šelma, která obývá různá vodní a mokřadní prostředí Evropy. Vydra je vrcholový predátor vod, živí se vodními živočichy, převážně rybami, významné jsou také žáby a raci. V rámci mezinárodní studie byl analyzován trus vyder sesbíraný v České republice, Rakousku, Španělsku a Holandsku. Mikroplasty byly zjištěny ve 23 % analyzovaných vzorků, přičemž nejčastější se jednalo o plastová vlákna. Podíl různých typů mikroplastů i množství se výrazně lišilo mezi státy. Autoři předpokládají, že hlavní zdroj mikroplastů v zažívací soustavě vyder je z potravy, tedy z vodních živočichů na nižší trofické úrovni. Jedná se o jednu z pilotních studií, která ukazuje potřebnost dalšího detailního výzkumu, který by měl být zaměřen na geografické rozdíly, faktory ovlivňující množství mikroplastů ve vodním prostředí, a na kvantifikaci bioakumulace v potravním řetězci.

Álvaro Luna a kolektiv (2025): Synthetic debris ingestion by carnivorous mammals in aquatic ecosystems: insights from the Eurasian otter (Lutra lutra) in Europe

Druhá studie se zaměřila na velmi vzácného drobného savce vychuchola pyrenejského. Vychuchol žije v drobných horských tocích pyrenejského ostrova, nikde jinde na světě nežije. Podobně jako u vyder, i v této studii byl analyzován trus těchto živočichů. 52 trusů bylo sesbíráno z pěti různých povodí. Antropogenní materiály byly identifikování v 32,7 % vzorků, přičemž nejběžnější byly textilní vlákna jako hedvábí, syntetické vlákna z přírodnin, i umělé vlákna. Podobně lze také předpokládat, že do zažívacího traktu vychucholů se tento materiál dostává převážně z potravy, což jsou v tomto případě vodní bezobratlí. Studie potvrzuje předpoklad, že i na pohled nedotčené horské toky jsou vystaveny riziku kontaminace.

Álvaro Luna a kolektiv (2026): No refuge from pollution: ingestion of synthetic debris by the endangered Iberian desman (Galemys pyrenaicus) in freshwater ecosystems of Spain