Výzkum a ochrana volně žijících živočichů

Sněhem za vydří DNA

Metry sněhu jsme se celý tento týden prodírali v Krušných horách za vydrami, přesněji za jejich genetickými vzorky. Od pramenů po proudu dolů jsme šli podél toků, hledali stopní dráhy vyder ve sněhu a hledali trus a „jelly“. Jelly je výměšek řitní žlázy. Trus a jelly používají vydry ke značkování, a proto je možné je nalézt na exponovaných místech podél toku (na kamenech, kořenech atd. ) či pod mosty. V trusu se nachází kosti kořisti, šupiny ryb a to vše spojené slizem. Zbytky kořisti se používají k tomu, abychom zjistili, co vydry konzumují. Z trusu a „jelly“ se ale také dá získat vydří DNA. Jak je to možné? V trusu zvířat se totiž nachází buňky z jejich střevní stěny. Je to ale metoda pracná, vydří DNA se musí oddělit od všeho ostatního co v trusu je, navíc DNA bývá často degradovaná vzhledem k tomu, v čem se nachází ;-). Trus se proto musí sbírat velmi čerstvý a v chladném období roku. Led a sníh nám navíc napomáhají vydří trus najít, protože na sněhu je hned vidět, jestli vydra tokem v posledních dnech šla či ne. Tentokrát ale bylo v Krušných horách sněhu až moc a tak to byla práce krásná, ale náročná.

A proč chceme získat vydří DNA? V rámci současného projektu chceme v celých Krušných horách na obou stranách hranice posbírat genetické vzorky vyder, abychom zjistili původ místních vyder - jestli zde vydry přišly ze saských rybníků nebo z jihočeských, a také jak se v této oblasti vydry pohybují a identifikovat případné překážky na tocích. Vydry se v severních Čechách začaly opět objevovat mezi lety 2006 a 2011 a v současnosti se v nevysokých hustotách vyskytují prakticky na celém území. Oblast podkrušnohoří je poměrně významně ovlivněna těžkou uhlí, toky byly výrazně pozměněny a je na nich řada pro vydry neprůchozích bariér. Proto je důležité pro lokální populaci vyder vědět, odkud přišly, jak se mohou v místní krajině pohybovat, jestli a kudy přechází hřeben Krušných hor. Abychom to zjistili, použijeme nejmodernější metody a budeme propojení sledovat s pomocí genetických analýz. Ze „zdrojových“ populací, tedy jihočeské a saské, bude analyzováno 40 a 40 tkání z vyder uhynulých na silnicích, které se v minulých letech podařilo posbírat. Z oblasti Krušných hor a podkrušnohoří takové vzorky nemáme. Proto z této oblasti budeme sbírat vydří trus. Abychom porozuměli propojení mezi českou a saskou populací vyder a pochopili jak vydrám v této oblasti zajistit dlouhodobé přežití, spolupracujeme se saským AG Naturschutzinstitut Region Dresden e. V. a společně sbíráme vzorky trusu a jelly na obou stranách hranice.

Galerie