Výzkum a ochrana volně žijících živočichů

Česko-rakouské rysice Laura a Amálka

27.4.2022 Společná tisková zpráva ALKA Wildlife a Grünes Herz Europas

Projekt RysLuchs umožnil unikátní pohled do života česko-rakouských rysů



Rys ostrovid (Lynx lynx) je vzácným obyvatelem našich lesů. Tato největší evropská kočkovitá šelma je silně ohroženým druhem, chráněným jak v České republice, tak v Rakousku. Takzvaná česko-bavorsko-rakouská rysí populace, která obývá Šumavu a její podhůří, je jednou z nejvýznamnějších ve střední Evropě a čítá více jak 130 rysů starších jednoho roku.

Oblast česko-rakouského Pošumaví, která se táhne od Lipna až do Novohradských hor, je pak rysy velice využívaná. Zelený pás podél bývalé železné opony totiž poskytuje rysům ty nejlepší podmínky pro život – hluboké lesy s dostatkem skalních úkrytů, kde mohou rysové odpočívat a vyvést svá koťata.

Projekt RysLuchs umožnil nahlédnout na jeden rok do života rysů v česko-rakouském pohraničí. Pomocí fotopastí umístěných v lese jsme tak mohli sledovat osudy jednotlivých rysů.

Thomas Engleder z rakouské organizace Grünes Herz Europas vypráví „Zcela unikátní je příběh mladé rysice Amálky. Ta se narodila v roce 2017 jako jedno ze tří koťat rysice Agáty z Českokrumlovska. Stejně jako její sourozenci, Arnošt a Adéla, se Amálka osamostatnila zhruba v jednom roce života a opustila domovský okrsek své matky. Nějakou dobu se pak pohybovala podél česko-rakouské hranice, od Horního Dvořiště až po Lipensko. V prosinci 2018 jí ale zranilo auto na silnici u obce Studánky. Protože od autonehody utekla a nemohla být ošetřena, měli jsme velké obavy, zda přežije.“

Rysice Amálka

Tereza Mináriková z české organizace ALKA Wildlife k tomu dodává „Když jsme v létě 2021 v rámci projektu RysLuchs zjistili, že se Amálka trvale usídlila na Vyšebrodsku a že dokonce vodí jedno kotě, měli jsme velkou radost. Vypadá to, že nemá žádné trvalé zranění a svoje kotě byla schopna dochovat až do jednoho roku věku, kdy dosáhlo samostatnosti.

Rysice Amálka se svým kotětem

Každý rok je takto zdokumentováno několik rysích rodin, obývajících přímo území česko-rakouské hranice. Ale i rysi, kteří se nenarodili přímo v pohraničním pásu, putují z jedné země do druhé a stávají se tak „česko-rakouskými“.

Příkladem je mladá rysice Laura, dcera rakouské kočky Eos z roku 2020. Ta přišla do novohradských hor v létě 2021 z jihu, z oblasti rakouského Weinsberského lesa. Naopak, kotě české kočky Anny z roku 2019, šlo úplně opačným směrem – a to z českého rožmberska na jih až téměř k Dunaji. Případů rysů, kteří se přesouvají mezi Českou republikou a Rakouskem, a to i na poměrně velké vzdálenosti, je ale v posledních letech celá řada – například kocouři Luděk, Duvera nebo Plavec byli známí cestovatelé“ uvádí Engleder.

Mládě kočky Anny

Směr putování mláděte kočky Anny

Rysice Laura

Směr putování rysice Laury

__

Tato zjištění jen potvrzují naše dlouhodobé přesvědčení, že se na Šumavě a v Pošumaví jedná o jednu kontinuální mezinárodní populaci rysů a že divoká zvířata vůbec nevnímají administrativní hranice států. Je proto důležité pokračovat v mezinárodní spolupráci na ochraně šumavských rysů a chránit území, která využívají k rozmnožování, ale i migrační koridory, kterými putují mezi jednotlivými oblastmi. Jsme rádi, že i projekt RysLuchs přispěl novým poznáním v této oblasti. “ uzavírá Mináriková.