Financování
Národní park Podyjí (projekt financovaný z programu OPŽP)
Trvání
–
Kontaktní osoba
Lukáš Poledník
Cílové druhy
kočka divoká, vydra říční, tchoř stepní, norek americký, psík mývalovitý
Cílová oblast
NP Podyjí
Cíle projektu
• Potvrdit nebo vyvrátit výskyt evropsky významných druhů šelem : vydra říční, kočka divoká, tchoř stepní a odhadnout stav populací v rámci území národního parku.
• Potvrdit nebo vyvrátit výskyt nepůvodních druhů šelem, s možným negativním vlivem na přírodní společenstva parku: norek americký a psík mývalovitý a odhadnout stav populací v rámci území národního parku.
• U těch druhů vybraných šelem, kde se potvrdí trvalý a plošný výskyt v rámci sledovaného území, pak odhadnout potravní spektrum (analýzou trusu), odhadnout jejich vliv na společenstva v rámci NP a v případě evropsky významných druhů zhodnotit jejich potřeby.
Národní park Podyjí
Národní park Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km². Založen byl v roce 1991 přehlášením z kategorie chráněné krajinné oblasti. NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. V roce 2000 byl vyhlášen také Národní park Thayatal na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vzniklo jedinečné bilaterární území evropského významu.
Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Většina obdobných říčních údolí byla u nás pozměněna výstavbou přehrad, komunikací a rekreačních objektů. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. Přirozenou osou území je řeka Dyje, která na své 40 km dlouhé cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m.
Celé údolí je takřka souvisle porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími a pro Podyjí charakteristickými druhy. Například višní mahalebkou, dřínem obecným, skalníkem celokrajným a jalovcem obecným. V inverzních polohách roste klokoč zpeřený, růže alpská a javor klen. V teplejší jihovýchodní části parku se vyskytuje kalina tušalaj, lýkovec vonný, dub žlutavý, růže bedrníkolistá a galská. Pouze v Podyjí se vyskytuje endemický jeřáb muk hardeggský.
Výstupy
časopis Priorita: Výzkum sledoval výskyt malých šelem v Národním parku Podyjí